První nominace a zážitky z Baku

Pro Davida Kučeru představoval šampionát v Ázerbájdžánu vůbec první zkušenost s reprezentačním fotbalem. Pozvánka do národního týmu mu tak udělala o to větší radost. „Byl jsem překvapený, ale samozřejmě hrozně rád, jelikož to byla moje první nominace na reprezentační zápasy. Rodina, kamarádi, trenéři i spoluhráči mi k nominaci gratulovali a přáli hodně štěstí.“

První reprezentační dobrodružství zavedlo mladého obránce až do Baku, kde jej čekalo nejen fotbalové zápolení, ale také setkání s vrstevníky z nejrůznějších koutů světa. „Vzhledem k tomu, že areál byl postaven ve stylu olympijské vesnice, bydlely zde všechny reprezentace. Nejčastěji jsme se s ostatními potkávali v odpočinkové zóně, kde jsme proti sobě hráli stolní fotbálek. Nejvíc legrace bylo s kluky z afrických zemí, kteří si turnaj přijeli spíše užít než bojovat o co nejlepší umístění,“ popisuje atmosféru v dějišti šampionátu.

Pobyt v ázerbájdžánské metropoli ovšem přinesl také několik nezvyklých zkušeností. „Nejvíce mě překvapil neustálý dohled vojáků, kteří nás hlídali jak kolem hotelu, tak doprovázeli autobusy, kterými jsme cestovali mezi hotelem a stadionem.“ Na samotné poznávání Baku přitom mnoho času nezbývalo. „Neprocházeli jsme město jako takové, jeli jsme metrem do centra, kde jsme měli rozchod v obchodním centru. Na další prohlídku města nebyl vzhledem k časové náročnosti turnaje prostor.“

Skvělá parta jako základ úspěchu

Za mimořádným úspěchem českého výběru stála podle Davida především dobrá parta. „Skvělá atmosféra v týmu měla určitě obrovský vliv na celkový úspěch na tomto turnaji. Kluci, kteří jsou v repre již delší dobu, nás nováčky přijali velmi dobře. Popravdě si myslím, že to bylo pro náš úspěch zásadní,“ pochvaluje si přijetí do reprezentačního kolektivu.

Čeští reprezentanti se během šampionátu nezalekli ani fotbalových velmocí a jeden z nejsilnějších okamžiků jejich cesty přišel ve čtvrtfinále. „Největší zážitek bylo vyřazení Brazílie na penalty a postup do semifinále. A pak určitě finálový zápas v Crystal Hall před několika tisíci diváky a česká hymna při nástupu,“ ohlíží se za nejsilnějšími okamžiky šampionátu. Na závěrečných oslavách navíc mladého Hradečáka potkala poněkud kuriózní příhoda. „A vzpomínat budu určitě i na oslavu po finále na hotelu, kdy mě spoluhráč trefil lahví vody do oka a já přiletěl do Čech s monoklem.“

Stříbrná tečka za fantastickou cestou

V rozhodujícím utkání čekalo na český výběr favorizované Španělsko. Po předchozích úspěších však mladí reprezentanti pomýšleli na nejcennější kov. „Když už jsme se dostali až do finále, určitě jsme byli nastavení, že chceme celý turnaj vyhrát, i když jsme samozřejmě věděli, že Španělsko je jedna z největších fotbalových velmocí. Ale když jsme porazili Itálii, Brazílii i další silné soupeře, tak proč bychom nemohli porazit i Španělsko,“ přibližuje odhodlání českého výběru.

„Samotný zápas probíhal poměrně vyrovnaně, i když konečný výsledek 0:3 tak nevypadá. Měli jsme spoustu šancí, které jsme bohužel neproměnili, ale Španělé byli přece jen lepší a vyhráli zaslouženě,“ hodnotí rozhodující střetnutí.

Vedle stříbrné medaile si David z Baku odvezl také vzpomínky na nezapomenutelné okamžiky a podporu, které se českému týmu dostávalo i na dálku. „Nejvíc mi bude chybět ta týmová atmosféra po každém vyhraném zápase a neuvěřitelná podpora od rodiny, přátel i fanoušků z Čech, když jsme postupovali do dalších fází turnaje.“

Na závěr pak nezapomněl ani na své nejbližší. „Velice si vážím nominace a možnosti být součástí týmu, který dosáhl tohoto úspěchu. Chtěl bych poděkovat všem, kteří celý turnaj sledovali a podporovali nás na dálku. Největší díky patří mým rodičům a dědovi, kteří mě podporují v této cestě od mých pěti let, a také všem trenérům a spoluhráčům,“ uzavírá své vyprávění.

Davidova cesta v národních barvách ovšem teprve začíná. Po stříbrném úspěchu v Baku se mladý hradecký obránce dočkal další reprezentační nominace, tentokrát již do kategorie U16. Do nadcházejících zápasů mu držíme palce a přejeme mnoho úspěchů!