Adame, odvetné utkání s Panathinaikosem bohužel postupem neskončilo. Jak zápas hodnotíš?
I s odstupem času to pořád bolí, protože si myslím, že jsme v zápase byli lepším týmem a potvrdili jsme, že jsme doma velmi silným mužstvem. Panathinaikos byl kvalitní soupeř, ale nás hnala dopředu skvělá kulisa. Náš výkon byl dobrý až na řešení finálních fází. Chyběl tomu gól nebo dva, abychom se uklidnili, vedli a nedopustili, aby šel zápas do prodloužení. Zkrátka jsme měli rozhodnout už v základní hrací době.

Při vyrovnání to byla obrovská euforie

První poločas skončil bez gólů. Šli jste do utkání s tím, že chcete vycházet ze zabezpečené obrany a hlavně neinkasovat?
Samozřejmě jsme věděli, že Panathinaikos má nahoře silné hráče a kvalitu, o čemž jsme se přesvědčili už v prvním zápase. Chtěli jsme být dozadu pevní. Oni hráli trochu jinak než v Athénách a hrozili z nebezpečných brejků, takže pro nás byla důležitá ta zbytková obrana, abychom jejich útočné výpady likvidovali zavčas.

Panathinaikos se prosadil až po 70. minutě. Jak náročné bylo v tu chvíli zůstat koncentrovaný na pevnou defenzivu a zároveň vědět, že tým musí dopředu přidat a možná riskovat?
Gól jsme dostali po standardní situaci, což mě trochu mrzí, protože si myslím, že jsme tým, který je schopný těmhle gólům zamezovat a mně to navíc prošlo jen těsně kolem ruky. Věděli jsme ale, že jsme v zápase silní a nic není ztraceno. Určitě jsme to nechtěli nějak extrémně otevřít, abychom soupeři nedovolili odskočit o dvě branky. Svojí hrou jsme si ale připravovali šance a stupňovali tlak, což vyvrcholilo v zaslouženou branku. Ten gól měl ale přijít mnohem dřív, měli jsme udeřit jako první. Naštěstí jsme to nevzdali a věřili jsme, že to v prodloužení zlomíme. To se bohužel nepovedlo, ačkoli si myslím, že jsme na to určitě měli.

Jaké emoce se v tobě odehrávaly, když Vláďa Darida v nastavení vstřelil vyrovnávací branku?
Já jsem věřil, že se přesně tohle stane. Ta situace, když to tam Vláďa uklidil, byla neskutečná. Celý stadion bouřil, byla to obrovská euforie a věřil jsem, že tohle je ten zlomový moment, který nás nakopne k postupu a že teď už to zvládneme. To se i potvrzovalo, jenom jsme zkrátka nedokázali vyřešit některé situace gólem. Když už jsme se prosadili, tak gól nebyl uznán, a nakonec přišla ta smolná penalta. Mrzí mě navíc to, že jsem měl v posledních vteřinách zápasu možnost hlavičkovat a kdybych srovnal, mohla to být krásná pohádka, bohužel se to ale nepodařilo a zápas jsme prohráli.

Penalty jsme měli nastudované

S blížícím se koncem prodloužení už jsi musel počítat s možností penalt. Připravoval ses v hlavě na tuto variantu?
Samozřejmě během prodloužení, kdy jsem si všiml, že se hrálo opatrněji a nikdo nechtěl udělat chybu, jsem si hrál s myšlenkou, že penalty mohou přijít. Měli jsme je nastudované, věděli jsme, že zápas může dojít až do samotného rozstřelu. Škoda, že se mi nepodařilo chytit pokutový kop Desserse už v zápase, pak už moc času nezbývalo. Věřím, že kdybychom měli o pár minut více, tak bychom byli schopní ještě vyrovnat.

Před penaltou jste s trenérem Lindrem řešili střelce a kdo jde kopat. Říkal ti i trenér, co se možná bude odehrávat?
V tu chvíli se kolem penaltového puntíku točili snad čtyři možní exekutoři, takže jsem v hlavě držel více variant. Moc jsem nevěděl, kdo na to nakonec půjde, oni si ten balón střídali, takže jsme s trenérem řešili, jaké obvykle jednotliví hráči volí zakončení. Tentokrát to ale Dessers změnil.

Jsem na nás opravdu hrdý

Jak těžké je přijmout takový konec, když jste v prodloužení byli jednoznačně lepším týmem?
Strašně mě to mrzí, protože si myslím, že si za tím celý tým šel. Za stopu, kterou jsme v Evropě zanechali, jsem na nás opravdu hrdý. Po takové jízdě a zápasech s těžkými soupeři jsme si to zasloužili. Doma jsme byli jednoznačně lepší než Panathinaikos, ale bohužel jsme sebe a fanoušky takhle připravili o možnost hrát tu další zápasy s atraktivními soupeři, kteří by nás jako tým posunuli zase dál. Bohužel je to pryč a my se teď musíme soustředit na ligu a MOL Cup, kde o evropské poháry musíme znovu zabojovat.

Až se budeš za tímhle evropským putováním někdy v budoucnu ohlížet, co ti nejvíc utkví v paměti z toho, co jste tu letos dokázali?
Celkově budu vzpomínat na naši prezentaci. Hráli jsme s velkými kluby. V Istanbulu, kde je málokdo schopen bodovat, jsme prohráli o gól a měli jsme svoje šance. Stejně tak i potom na Panathinaikosu jsme vstali z mrtvých, když jsme prohrávali o dvě branky a ukázali jsme charakter a srdce týmu. Na to jsem neskutečně pyšný, bohužel tam zůstane kaňka v podobě celkového výsledku.