Kubo, jak bys zhodnotil duel se Skláři?
Bylo to pro nás těžké utkání. Do zápasu jsme vstoupili dobře, ale zhruba po dvaceti minutách to trochu opadlo. Začali jsme vyhazovat balony a nebyli jsme dostatečně přesní. Tím jsme ztratili kontrolu nad diktováním hry. Na druhou stranu musím říct, že celý tým skvěle pracoval do defenzivy, takže jsme věděli, že máme na čem stavět. O poločase jsme si řekli, že zpřesníme hru a upravíme pár věcí tak, abychom měli lepší strukturu. To se nám podle mě dařilo. Velká škoda, že jsme ze dvou tutovek nedali alespoň jeden gól. Celý tým si ho za předvedenou hru, a především za přístup zasloužil. Zároveň nás ale těší nula vzadu.

V první půli chybělo jen málo k tomu, abys otevřel skóre. Jak jsi tu situaci viděl?
Slon (Tom Slončík) centroval po rohovém kopu. Měl jsem tam osobní bránění, ale podařilo se mi z něj trochu vysmeknout. Snažil jsem se to hodit nahoru k tyči, jenže gólman to skvěle vytáhl. Chyběl opravdu jenom kousek.

Taky jsi byl u jednoho poněkud úsměvného momentu, kdy jsi trefil pomezního arbitra...
Ještě jednou se za to omlouvám – omlouval jsem se jak na hřišti, tak i po zápase. Samozřejmě to nebylo chtěné, ale stalo se.

V týmu je momentálně hodně zraněných hráčů. Už jste ale dokázali, že si umíte poradit i v takové situaci...
Cítíme, že má kabina obrovskou sílu – jak herní kvalitou, tak samotnými hráči. Každý, od prvního do posledního, má kvalitu, takže máme vždycky kam sáhnout. Konkurence je tady veliká, ale zdravá.

Síla týmu se ukazuje i na tom, že vás na venkovní zápasy jezdí podpořit i zranění hráči. Často s týmem absolvují i dlouhé cesty – třeba do Ostravy. Je to pro vás motivace navíc?
Určitě je. Jen to dokazuje, jak je naše kabina zdravá, a že jsou všichni charakterově skvěle nastavení. Jejich podporu vnímáme, moc si toho vážíme a je to pro nás obrovské plus.

Když se ohlédneš za posledními třemi zápasy, vidíš v něčem posun?
Určitě ano. Pořád se o tom bavíme. Zlepšili jsme se v diktování tempa hry, dokážeme se dostat z presinku, jsme více na míči a působíme fotbalověji. Hlavně nás těší, že jsme poslední dva zápasy zvládli s nulou vzadu.

Ty osobně působíš sebevědoměji, možná i díky tomu, že dostáváš víc herního prostoru. Cítíš i sám na sobě jistý progres?
Ano. V klubu se s hráči skvěle pracuje – máme videa, na trénincích ladíme detaily. Takže se cítím lépe každým dnem, tréninkem i zápasem.

Na svou šanci sis musel počkat, teď máš za sebou už třetí ligový start v základní sestavě. Jak to prožíváš?
Jsem za to hrozně rád a zároveň moc vděčný. Každý den se snažím dokázat sobě, trenérům i spoluhráčům, že do sestavy patřím. Jsem rád, že se to teď daří (usmívá se).

V dalším kole vyzvete Klokany. Co od zápasu očekáváš?
Na Bohemce je to vždycky těžké, Ďolíček má svoje specifické kouzlo. Bude záležet hlavně na naší hře a na tom, jak k tomu přistoupíme.

Pod Lízátka přišlo přes pět tisíc diváků, i když se už pořádně ochladilo. Chtěl bys jim něco vzkázat?
Jsme jim moc vděční. Děkujeme, že chodí v tak hojném počtu, protože je skvělé hrát před vlastními fanoušky. Cítíme jejich podporu celý zápas. I proti Teplicím nám opět hodně pomohli.