Trenére, vítejte ve městě pod Bílou věží. Co rozhodlo o tom, že Vaše další kroky povedou právě do Hradce Králové?
Moje rozhodování bylo čistě sportovní a rodinné. Hradec je výborná organizace, která má vysoké ambice. Když přišla konkrétní nabídka s jasným plánem a rolí pro mě, dávalo mi to profesně největší smysl.

Zbrojovka Brno oznámila v září Váš odchod z klubu, zpráva obsahovala také citaci, ve které jste mluvil o potřebě načerpat novou energii. Stihl jste ji za to krátké období znovu získat?
Absolutně. Těch pětadvacet let v profesionálním sportu bez jediné pauzy byl skvělý, ale extrémně náročný maraton. Odchod z Brna a následné tři měsíce volna byly přesně to, co jsem potřeboval. Ve Zbrojovce jsem sice oficiálně skončil v polovině září, ale posledním utkáním na lavičce byla výhra nad Spartou na konci července.
Člověk tak získal odstup, utřídil si myšlenky, a hlavně dobil baterky. Dneska můžu s klidným svědomím říct, že ta energie je zpátky. Hrozně moc se těším na každodenní práci s týmem tady v Hradci a na novou výzvu.

V Hradci přebíráte rezervní tým. Co Vás na této výzvě zaujalo?
Po pětadvaceti letech u profesionálního sportu vidím obrovský smysl v tom, že budu předávat své zkušenosti dál. Práce s rezervou je specifická a nesmírně důležitá pro celou organizaci. Fascinuje mě ten proces – pomáhat mladým klukům překročit ten nejtěžší práh mezi mládežnickým a chlapským sportem. Hradec má výbornou akademii a skvělé zázemí. Zaujala mě vize vedení, které chce mít v béčku silné propojení s áčkem a být vrcholem mládeže. Chci klukům pomoct, aby byli na ten finální skok stoprocentně připraveni.

Na sportovce se často pohlíží jako na stroje

Rezerva je důležitým mezičlánkem mezi akademií a A-týmem. Co by podle Vás měl mladý hráč splňovat, aby mohl udělat další krok, a jak mu v tom chcete pomáhat?
Přechod z mládeže mezi muže je ten vůbec nejsložitější krok v kariéře a klíčové slovo je zde trpělivost. Hráči i jejich okolí musí pochopit, že tenhle proces zkrátka trvá a nedá se uspěchat. Aby mladý kluk mohl udělat další krok, musí se srovnat s obrovskou intenzitou hry a zvládnout práci s prostorem.
V čem ale vidím svou největší roli, je celkové nastavení prostředí. Dnes se na sportovce často pohlíží jako na naprogramované stroje, ze kterých se jen mačká výkon. Upřednostňuji prostředí, kde sice vládne naprostá upřímnost a tvrdá data, ale lidskost zůstává na prvním místě. Klukům chci nabídnout maximální podporu, otevřenou komunikaci a místo, kde strach z chyby nahradí odvaha.

Jaký fotbal chcete s B-týmem hrát? Na co budete klást největší důraz a co musí být pro vaše mužstvo charakteristické?
Škatulkování na útočný nebo defenzivní fotbal nechám na hodnocení jiným. Výsledný styl vždycky určují hráči, které máte na trávníku, a úkoly, které před námi stojí. Můj cíl je jasný – přenést na kluky svou strategii a přesvědčit je o ní. Největší důraz budu klást na to, abychom byli na jedné vlně. Chci vytvořit prostředí, kde budeme všichni věřit stejné myšlence a půjdeme za ní bez zaváhání společně. Pokud dokážeme jít všichni za jedno, budeme silní v jakémkoliv zápase a proti jakémukoliv soupeři.

Vášeň, chuť a radost ze hry musí být znát

Jak důležitá bude Vaše spolupráce s Davidem Horejšem a jeho realizačním týmem? Co by podle Vás mělo fungovat mezi rezervou a prvoligovým mužstvem, aby z toho těžil celý klub?
Hlavní rolí rezervy je servis pro A-tým a rozvoj mladých talentů. Z toho jasně vyplývá, že naši hráči musí na svých postech dokonale ovládat stejné herní principy jako áčko. Jen tak zajistíme, že ten skok o patro výš pro ně nebude taktickým šokem. Celé to samozřejmě stojí na neustálém dialogu.

Do klubu přinášíte své zkušenosti z pozice hlavního trenéra A-týmu v nejvyšší soutěži. Co z dosavadní kariéry chcete v Hradci nejvíce využít?
Do Hradce chci přenést hlavně klid, nadhled a přesnou znalost toho, jak extrémní nároky a intenzita na hráče v lize čekají.

Máte nějaký konkrétní cíl, kterého byste chtěl dosáhnout, aby si fanoušci Hradci mohli za rok říct, že se Vaše angažmá vydařilo?
Mám dva naprosto konkrétní cíle. Tím prvním, čistě sportovním, je vidět za rok aspoň jednoho hráče z dnešního kádru B-týmu jako stabilního a platného člena prvoligového áčka. Druhý cíl směřuje k lidem na tribunách. Chci, aby hradecký fanoušek na našich klucích v každém utkání viděl obrovskou chuť, vášeň a čistou radost ze hry.