Tomáši, vítej v Hradci. Jak se odehrál tvůj příchod do města na soutoku Labe s Orlicí?
Děkuji za přivítání. Bylo to poměrně rychlé a musím říct, že Hradec byl pro mě jasná volba. Když jsem se vracel z Ameriky, tak se komunikace s klubem dala rychle do pohybu a myslím, že všechno šlo poměrně hladce.

Předcházející sezónu jsi strávil v dresu Dynama Houston. Jaká to pro tebe byla zkušenost?
Určitě velká, vlastně jsem vyrazil na druhý konec světa. Jistým způsobem jsem si to tam s rodinou i užil. Bylo to fajn, bohužel, co se týče fotbalu, to úplně nedopadlo. Ale po životní stránce to bylo super, myslím, že taková zkušenost je vlastně k nezaplacení.

Jak jsi sám zmínil, z hlediska fotbalu to úplně nevyšlo, hodně se na tom podepsalo i tvé zranění. Jak jsi na tom zdravotně teď, je už všechno v pořádku?
Přesně tak. Ze začátku tam bylo zranění, pak už jsem byl připravený, ale celkově se to prostě nesešlo. Doufám, že momentálně už jsem v dobré kondici. Těším se na novou výzvu a nemůžu se dočkat okamžiku, kdy zase budu moci ukázat, v čem jsem dobrý, co mě zdobí a čím mohu Hradci pomoct.

Český fanoušek si tě pamatuje z angažmá v pražské Spartě. Jsi tedy rád, že se vracíš do prostředí, které znáš, a kde zároveň lidé ví, kdo jsi ty?
Spíš bych řekl, že Hradec mi byl vždycky sympatický – v poslední době i svou herní stránkou. Je tu krásný nový stadion, nikdy se mi tu v roli soupeře nehrálo úplně příjemně. Většinu kluků z kabiny navíc znám, takže se těším na to, až se vše nějakým způsobem rozjede.

O Hradci jsi začal mluvit ty sám, za což budou u fanoušků určitě plusové body. Co tě přimělo k tomu, že jsi mezi Votroky?
V poslední době vidím, že se klub posouvá poměrně rychle nahoru. Ať už herně, tak i celkově stadionem a infrastrukturou, která se rozhodně zlepšila. To mě přesvědčilo, abych se připojil k týmu. O Hradci jsem slyšel samé pozitivní věci – o městě i klubu.

Některé hráče v kabině jsi dnes neviděl poprvé…
Znám se s Horym (Danem Horákem) a Uhrim (Jakubem Uhrinčaťem) ze Sparty, také s Pištou (Ondřejem Mihálikem) a Trubym (Danem Trubačem), protože jsem s nimi prošel celou mládeží v reprezentaci. Na hřišti jsem se potkal téměř s každým, kdo tu je. A musím říct, že kabina mě vzala velmi příjemně. Vlastně mi to na jednu stranu trochu chybělo, protože tohle v Americe rozhodně nebylo. Něco na tom, že česká kabina je specifická, nejspíš bude.

S jakými ambicemi přicházíš do klubu, který se v nadcházející sezóně představí na tuzemské i evropské scéně? Hrály pro tebe poháry jistou roli při rozhodování?
Byla to pro mě spíš taková třešnička na dortu. Je určitě historickým úspěchem, že se klub dostal do předkol Evropy, takže to byl takový bonus v tom celkovém zvažování. A co se týká ambicí – chci předvést, v čem jsem dobrý. Doufám, že se mi to tu podaří ukázat. Chci Hradci pomoct. Klub řadím poměrně vysoko, jelikož se tu všechno posouvá nahoru.
Pokud se nepletu, tak za několik posledních let Hradec nebyl ve spodní polovině tabulky, takže progres je jasný. Navíc jsem poznal, že fanoušků tu chodí hodně a jsou věrní – to je pro mě velké plus, protože si myslím, že to je další bonus. Co si budeme povídat, fotbal je hodně o divácích a já mám rád, když je na zápase skvělá atmosféra. Tady chodí lidé pravidelně ve velkém počtu, což je podle mě úplně super.

Ve svém životopise máš také tři reprezentační starty. Sleduješ mistrovství světa? Sám teď asi nejlépe víš, jak náročné mají hráči v Americe podmínky k přípravě…
Kluci to tam rozhodně nemají jednoduché. V Mexiku je extrémní nadmořská výška. Pokud mám hodnotit z vlastního pohledu – v Texasu byla extrémní vlhkost, a to hraje opravdu velkou roli, není to žádná sranda. Na reprezentaci se samozřejmě dívám, kluci to tam opravdu nemají snadné, ale jsme profesionálové, takže se na to musíme připravit co nejlépe.

Je nějaký další tým, kterému na šampionátu držíš palce kromě Česka?
Hrozně se mi líbí portugalský fotbal, takže jejich nároďák je takový můj druhý oblíbený tým.

Fotogalerie