Od časného rána do poledne se hráči A týmu Votroků potili v laboratorních podmínkách na FTVS UK v Praze. Vyplňovali dotazníky, měřili se, vážili, pak procházeli jeden po druhém různými stanovišti. Končili na „oblíbeném“ běžeckém pásu, na kterém s maskou na obličeji dřou do padnutí a na počítači zasvítí hodnota VO2max, tedy laicky řečeno schopnost těla maximálně využívat kyslík. „Dozvíme se tady různé parametry hráčů. Jejich tělesné složení, vlastnosti jejich pohybového aparátu, stabilitu, posturální záležitosti, fyzickou připravenost,“ vypočítává zjednodušeně asistent trenéra Ondřej Prášil.

Zjištěné hodnoty pomáhají realizačnímu týmu s nastavením tréninků. „Například v případě, že se u někoho zjistí svalová dysbalance, určíme individuální složku tréninku tak, aby se neprohlubovala, nebo řešila,“ přibližuje Prášil. „VO2max nám zase mimo jiné pomáhá rozdělit kluky do běžeckých skupin, abychom nezavařili někoho, kdo je spíš rychlostní typ.“

Votroci si na testech vedli dobře, logicky se dařilo hlavně mladíkům. Jen ze závěrečného „běhátka“ nebyl tradičně odvázaný nikdo. „Na něm se jde na krev – a přístroje ukážou, kdo na krev šel, a kdo ne. Ukázaná platí,“ směje se Prášil.

Fotogalerie