
V našem studiu vítáme trenéra FC Hradec Králové Karla Havlíčka a jednoho z hráčů, konkrétně mladého nadějného obránce Františka Čecha. Tak, už se těšíte? V pátek to vypukne.
Všichni se těšíme, protože příprava je za námi. Doufejme, že jsme se připravili dobře a začnou mistrovská utkání a o to nám všem jde.
Františku, co znamená ten fotbal pro mladého 18letého kluka jako jste vy? Je to vlastně práce, ne?
Už v podstatě ano.
Pane Havlíčku, o vás se dá mluvit jako o novém trenérovi, vy jste mužstvo převzal po Bohuslavu Pilném na tři poslední ligová kola.
Snažili jsme se o záchranu v první lize, ale bohužel se to nepovedlo. Potřebovali jsme udělat 7 bodů ze 3 zápasů, udělali jsme 6. Na Spartě jsme 3:2 prohráli, kdyby to skončilo třeba 3:3, tak jsme se zachránili. Prostě chyběl nám jeden bod nebo jeden gól dokonce v jednom utkání s Jihlavou, kde na vzájemný zápas jsme vlastně spadli my a Jihlava se zachránila.
A nemáte někdy chuť vlétnout na ten trávník a pomoci klukům?
Tady ne, ale vzhledem k tomu, že jsem donedávna hrál krajský přebor za Červený Kostelec, kde bydlím, tak si myslím, že i teď mě svrběly nohy, když jsme hráli pohárové utkání v Červeném Kostelci a bylo dost složité tam nevlétnout.
Pan Škorpil už prý tenkrát, když jste hrál za Hradec, tak říkal, že z vás jednou bude trenér. Možná jste mu do toho už tenkrát trošku mluvil, ne?
Nemluvil, ale bral jsem si hodně od všech trenérů, které jsem zažil. Samozřejmě jak pozitiva, tak negativa. A snažím se to teď zakomponovat do své trenérské kariéry.Pokračování celého rozhovoru najdete v audio formě ZDE.