
Den na soustředění ze svého pohledu komentuje kustod východočeského celku Aleš Kobr. „Vstal jsme zhruba v šest hodin, abych před sedmou připravil věci, které hráči potřebují na trénink. Dnešek byl jiný v tom, že kluci měli pozápasový regenerační trénink. Jedna část týmu, která byla více vytížená, měla spíše odpočinkový režim, tu druhou čekal náročnější program. Nicméně v rámci mojí práce se toho zase tolik nemění, dá se říct, že každý den je stejný,“ popisuje Aleš, který tentokrát po delší době vyrazil přímo na trénink. Za běžných okolností totiž zůstává v zázemí, kde se stará mimo jiné o přípravu prádla pro celý tým.
Podmínky v Rakousku si „Alda“, jak mu všichni říkají, nemůže vynachválit. „Když jsme ještě nebyli v první lize, tak jsme na soustředění zůstávali ve skromnějších podmínkách v Česku. Dnes jezdíme do Rakouska nebo do Turecka, kde je skvělé prostředí a kvalitní soupeři, což je pro přípravu důležité. Na soustředění mi vyhovuje, že tu máme klid a prostor na práci,“ dodává služebně nejstarší kustod nejvyšší české soutěže.
„Já jsem vlastně odchovanec Hradce, akorát ne jako hráč, ale jako kustod. Vystudoval jsem střední zdravotnickou školu a v klubu jsem v roce 1990 začínal jako masér. Následně jsem se od mládeže posunul až do ligového manšaftu. Celý svůj profesní život tak trávím u fotbalu. Je pravda, že jsem sedm let působil mimo Hradec, ať už v Teplicích nebo bundesligovém Freiburgu. Nicméně dokud vydrží zdraví a tým mě bude potřebovat, tak tu budu, já bych bez toho nemohl existovat,“ objasňuje své působení Kobr.





















































