![](/files/articles_photo/2800_ondrasovka.jpg)
Hrálo se 4+1, 1x 20 minut. Obsadili jsme 10. místo.
Sestava: Bruna, Hawillo, Hochmann, Kraus, Pěnkava, Pižl, Snížek, Tejchman, Zima
Výsledky:
FC Hradec Králové - FC Vítkovice 1919 7:0
(Hawillo 3, Bruna 2, Hochmann, Pěnkava)
FC Hradec Králové - FC Slavia Karlovy Vary 5:11
(Pěnkava 3, Bruna, Hawillo)
FC Hradec Králové - SK Slavia Praha 3:7
(Hochmann, Pižl, Pěnkava)
FC Hradec Králové - MFK Karviná 4:4
(Snížek, Pěnkava, Hochmann, Bruna)
FC Hradec Králové - SK Motorlet Praha 5:3
(Tejchman 2, Pižl, Zima, Snížek)
FC Hradec Králové - FK Meteor Praha 2:1
(Hawillo, Bruna)
FC Hradec Králové - SK Sigma Olomouc 2:3
(Hawillo, Pěnkava)
FC Hradec Králové - Foootball Talent Academy 4:2
(Snížek, Pěnkava, Zima, vlastní)
FC Hradec Králové - 1. FK Příbram 6:1
(Hawillo 2, Hochmann 2, Pěnkava, Tejchman)
FC Hradec Králové - FC Sparta Brno 7:3
(Hawillo 2, Pižl)
FC Hradec Králové - FC Slovan Liberec 2:1
(Hawillo, Zima)
Hodnocení:
Ondrášovka cup je v poslední době v nejmladších kategoriích brán jako pomyslné mistrovství republiky. Přihlášeno bylo přes tři sta týmů a přes kvalifikaci se prokousalo dvacet čtyři nejlepších. My jsme na turnaj odjížděli se stejným cílem jako minulý rok a to postoupit mezi nejlepších osm. Na takových turnajích je často rozhodující první zápas a to, jak se tým nastartuje. To se nám povedlo dokonale. Nejenom, že jsme zvítězili vysokým rozdílem, ale hlavně jsme předvedli velmi dobrý výkon. Zlom ale přišel v dalších dvou utkáních se dvěma Slaviemi. Nejprve jsme opravdu vysoko podlehli Karlovým Varům a poté také vysoko pražské Slavii. Zápasy to ale byly odlišné. Zatímco s Karlovými Vary to byl chaotický zápas nahoru dolů, kdy nás soupeř prostě vyškolil v produktivitě a vyhrál zaslouženě, s Pražskou Slavií jsme měli zápas celou první polovinu ve svých rukou, kdy jsme měli rozhodnout. To se nám ale po spoustě neproměněných šancí nepovedlo, a tak nám soupeř udělil další lekci a zápas jednoznačně otočil. V dalším kole s Karvinou už přišla herní křeč. Kluci najednou neměli sebevědomí a začali se bát hrát, vzít na sebe odpovědnost. Tenhle faktor byl rozhodující pro všechna naše utkání, nedokázali jsme zvednout hlavy a porvat se s nepřízní osudu. Zároveň nám také chyběl lídr, který by dokázal nastartovat celý tým, ať už gólově nebo výkonem. Od této chvíle jsme byli bez pohybu a nasazení. Veškeré naše akce končily u obránců a bez podpory útoku jsme prostě neměli návaznost. I přesto jsme zápas s Karvinou ztratili až v poslední minutě, kdy stejně jako loni soupeř dokázal vyrovnat. Nakonec jsme ještě dokázali zvládnout poslední utkání a druhý den tak bojovat alespoň o umístění v top desítce.
Druhý den bylo všech šest našich zápasů herně vyrovnaných. Ukázalo se tak plně kouzlo hry 4+1 a také toho, že je to prostě kulaté. S Meteorem jsme byli lepším týmem, ale i tak jsme málem o vítězství v závěru přišli. Se Sigmou jsme zase měli štěstí, že jsme neprohráli větším rozdílem. S talentovou akademií jsme odehráli asi náš nejlepší zápas, který jsme zvládli skvěle takticky, protože soupeř hrál úplně jinak než ostatní. S Příbramí jsme si zastříleli my. S Brnem si proti nám zastřílel soupeř a my jsme odehráli náš nejhorší zápas. A nakonec jsme zvítězili v zápase, který jsme měli jednoznačně prohrát, ale snad se k nám přiklonilo štěstí, které nám možná scházelo první den, a díky tomuto šťastnému vítězství jsme skončili na celkově desátém místě.
Turnaj nám odkryl spoustu nových okolností, se kterými se musíme naučit pracovat a zlepšovat je. Předně se potvrdilo, že fotbal je z největší části o hlavě a nám se ukázalo, že psychika kluků je do budoucna velký oříšek. Dále musíme pracovat na práci s prostorem a součinnosti celého týmu na hřišti. Byť jsme na jaře v některých zápasech byli už o hodně dál, tak tady jako bychom uvízli na bodu, kdy všichni jen čekají, co vymyslí hráč s míčem (nebylo to tak pokaždé, kluci nám předvedli i mnoho krásných fotbalových akcí, jen jich bylo málo). Následuje problém výše zmíněný a to, že si musíme vychovat lídry, kteří budou schopni strhnout celý tým k lepším výkonům, obratu. Zapracovat musíme jednoznačně také na pozornosti, která nám ve zlomových momentech schází. A nakonec místo, které nás tlačí již delší dobu a tím je pozice brankáře. Na tuhle práci se těšíme a věříme, že společně budeme jako tým příští rok zase o něco silnější a naši pozici mezi nejlepšími týmy republiky, kterou potvrzujeme celé tři roky posílíme.
Na závěr děkuji rodičům za jejich podporu.