![](/files/articles_photo/2403_20190121_074930.jpg)
První den byl dost dlouhý. Vyrazili jsme z Hradce v osm ráno a z cesty nic nevím, protože jsem ji celou prospal. Po příjezdu na Vojenskou zotavovnu Bedřichov jsme zjistili, že došlo k nějakému nedorozumění a ještě pro nás nejsou připravené pokoje. Chvíli jsme si na ně počkali na recepci, ale aspoň jsme se díky tomu vyhnuli výběhu, který byl v plánu ještě před obědem. Právě oběd nám čekání vynahradil, jídlo bylo fakt dobré.
O tom, jak obsadíme pokoje, jsme se bavili den dva dopředu, rozdělili jsme se většinou podle věku – vrstevníci bydlí spolu. Výjimkou z toho jsou jen Míňa Černý s Kropim. Já bydlím s Kvíďasem.
Po obědě jsme měli první trénink: běhali jsme třikrát dvacet minut, a kromě toho, že to mělo slušné tempo, to muselo být i zábavné na pohled. Byl trochu těžší terén, běhali jsme po takovém uježděném ledu, takže se to neobešlo bez několika pádů. Napočítali jsme celkem deset, nejvíc byli na zemi Fíra a Souky. To budeme muset nějak poladit.
Po tréninku jsme měli večeři a regeneraci, následovala necelá hodinka volna. Během ní jsme si s Míňou a Kropim zahráli na telefonu takovou hru, jmenuje se PUBG. Nakonec jsme měli ještě jeden trénink – půlku v hale, půlku v posilovně a závěrečné společné báčko. Po menší druhé večeři už jsme zpátky na pokoji, skončili jsme o půl desáté.
Pokud jde o únavu, první den byl takový rozjížděcí. Trenér nám už říkal, že zítra to bude ostřejší, tak se na to koukáme trošku s obavami. Ale zvládnout to musíme, víme, že se nám to vrátí.